SÁM ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Sám si kroužím

Sám si toužím


Ruce horký jako nebe

nedotknou se ničeho

Oči jasný jak to nebe

upíraj se do místa prázdnýho


Srdce velý jak to nebe

plný, lidí slov a vět

Srdce velký plný sebe

a pak zbyde jenom tep



SCHODY ::::::::::::::::::::::::::::::::::


Rychlej schon a kvalt a běh

Dolů nahoru po schodech

Běžím zase vpřed a dál

Předemnou je svatej grál


Zklidním se

až na římse

Dýchám dál

vzduch svatej grál



OKNO :::::::::::::::::::::::::::::::


Okno je prázdný

nikdo v něm nebydlí

Okna jsou prázdný

nikdo v nich nebydlí


Nemám dech a nemám směr

nemám ani na výběr

Osudí se točí dál

je mu jedno kde jsem stál


Žárovky úsporný chlad

v prázdným bytě nemám rád

Raději z kousku wolframu

pár watů a tepla dostanu


Jen to mé okno svítí tmou

to světlo letí za tebou

Za tebou, to jsem já

já dokonalí rovina


Město je prázdný

okno je prázdný

duše jsou prázdný

oši jsou prázdný

těla jsou prázdný

Nikdo v nás nebydlí



M :::::::::::::::::::::::::::::::::::::


A už sbohem

ďůče mladý

A už sbohem

Máří malý

A už sbohem

shořím v pekle

A už navždy

budu v teple


A tak sbohem

ďůče plavý

A tak sbohem

mý voči Tě

oplakaly


Hoří, Srdce hoří

To mí


Tak už sbohem

ďůče marný

Tak už sbohem

je to celý

je to v loji



A ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Vyrostla ve městě

plným lidí

Vyrostla ve městě

plným skel

Vyrostla ve městě

kde nikdo se nestydí

Vyrostla ve městě

plným prázdných těl


Oči rozšířený


Oslovit tě

rozplynout se

do tvý duše

do tvý krve

chtěl jsem všechno

na poprvé

Dlouhý chvíle

něžný tóny

horký prsty

obejmout se

Spálit mosty

ve vteřině

vím už všechno

že jsi pro mě

tma i světlo

Všechny touhy

všechno chtění

obsahuješ

mý pochopení



DÍVKA :::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Tahle dívka

nemá cit

Stále neví

pro koho žít


V koupelně si

vlasy natáčí

Před chlapcem

se potom vytáčí


Má srdce prázdné,

či city rozhárané.


A nebo s ní mlátí puberta.



NOC :::::::::::::::::::::::::::::::


Je modrá řeky

blankytnou

A černá noci

hlubinou

Je půlnoc vždycky

jenom s tmou

Když září hvězdy

nad hlavou


Neradi se vzdáváme

Lží i růží



TICHO ::::::::::::::::::::::::::::


Ticho se rozpíná

černo černou tmou

Jak řeka divoká

spojí se s krajinou


Poklidně přijímat

té síly nebeský klid

Stačí jen milovat

pak budem všechno mít.



HORIZONT :::::::::::::::::::::::::::::::


Otevři oči abys viděl

až za horizont

Tam kde se voda s cestou

sbíhá a stromy listy

škrábou jizvy do mraků


Na cestě stojíš ty sám

na boso kráčíš jen vpřed

tou cestou jdu já

volný do chodidel mě

pálí štěrk a kamení



DOSTATEK ::::::::::::::::::::::


Stačí mi cítit

hlínu mezi prsty

Stačí mi cítit

jak hřeje slunce

Stačí mi cítit

jak chladí tráva

Stačí mi cítit

jak proudí voda


Stačí mi cítit

úrodnost půdy

Stačí mi cítit

život slunce svitu

Stačí mi cítit

plodnost bylin

Stačí mi cítit

sílu každé kapky



DO TMY ::::::::::::::::::::::


Rozpustím se do tmy

jenom střípky touhy

zbydou ze mě vím


Rozpustím se do tmy

jako oheň lesa na trout

vyhořím


Naše zvuky řeka dravá

do ztracena moří

odezní


Zvuky, tóny, tma i světlo

všechno světa v nás se

zobrazí



ALÍKOVO, PILOT ::::::::::::::::::::::


Olověná,

já křídla mám,

až k nebi s nimi,

vyletím.


Až Bůh zavře krám,

až výjdou hvězdy,

pak projdu celým,

stoletím.

KRAJINA ::::::::::::::::::::::::::


Mrazivou krajinou

myyšlenky poplynou

rukou mou v tvé ruce

pocitů milion a tucet


Cítím tvé pocity

jsou jak řeka vylitý

v krajině barevný

podzim je nádherný


Duše má duěe tvá

je jedna země stvořená

a květiny spletený

v tý zemi to jsme my


Hvězdy i slunce svit

to budem všechno mít

stačí jen zkrátka chtít

stačí jen zkrátka žít.



H :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Po kolenou,

se plazím před tebou

stojím, čekám, padám

Odměnou mou, je volný pád tmou

stojím, čekám, padám


Já, tebe v krvi mám, rozpuštěnou

já, tebe v duši mám, usazenou

já, tebe v srdci mám, vypálenou

já, tebe v dlaních mám, vyznačenou.


Mám, kotvu srdce a jméno tvý,

do svý kůže vytetovaný.

Mám, všechny pohledy a slova tvý,

úplně zapamatovaný.



DOKONALÁ :::::::::::::::::::::::


Nejkrásnější bouře života

nejkrásnější hvězdy vesmíru

Dokonalá jedna vteřina

dokonalá plnost pocitů


Úžasný jsou všechny pocity

úžasný jsou chvíle kde jsi ty

Nádherná je jedna vteřina

nádherně mi duši protíná


Báječná je síla vědomí

báječně se nikdy nezmění

Dokonalá jedna vteřina

dokonalá duše má



ČAS ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Čas od času slibujeme,

čas od času všechno chceme.

Čas od času smíme snít,

čas od času chceme žít.


Ref.:

Čas od času sami sebou jsme,

čas od času už mi nevěříš.

Den za dnem stojíš vedle mě,

den za dnem, než mě udusíš.


Den za dnem slibujeme,

den za dnem všechno chceme.

Den za dnem smíme snít,

den za dnem, chceme žít.



TÓN ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Hledám tón,

hledám zvuk.


Jsem řeka,

život je oceán.

Vlny vítr,

všemu se podobám

– Mám to rád.

Pěna vln,

vykreslí hladinu

Vítr na ní,

udělá rovinu

– Mám to rád.

– Já

Hledám místo kde chci žít.


Tep a dech,

horký jsou ruce mí.

Voda je krev,

zcela mne vyplní.

– Já, to jsem já.

Slunce svit,

to je duše má.

Všechno jsem,

světlo i tma.

– Já, to jsem já.

– Já

Hledám místo kde chci žít.



V :::::::::::::::::::::::::::::::::::


Tluče mi srdce, tluče jako o závod.

Míjím Pardubice, od tebe jenom skok.


Tluče mi srdce a slunce krájí mraky.

Kamínek ve tvý ruce, hodilas' do mý řeky.


Tluče mi srdce, čeříš moji hladinu.

Krásně sladce trpce, zvlnila jsi rovinu.


Tluče mi srdce, bez mraků jsi obloha.

Teď dýchám prudce, pro tebe, pro Boha.


Ref.:

Tluče mi srdce a nejde přestat.

Cítím se hladce, neběžet anebo nestát.


Tluče mi srdce, pro tebe světlo mí.

Tluče mi srdce a je to nádherný.



PRVOMÁJOVKA ::::::::::::::::::::::::::::


Od ohně ke stromu, od ohně ke stromu

je to pár metrů


V hluboké trávě, v hluboké trávě

zbavím tě svetru


Voňavé květy a sladké rety

točí mi hlavou


Zatím co k vajíčku, zatím co k vajíčku

spermie plavlou


Z éteru vášnivě líbám tě májově

zpívám si ve snu


Až tebou proskočím, až tebou proskočím

potom hned klesu


Ta moje představa, ta moje představa

dál ještě utíká


Jak se můj ret, jak se můj ret

tvého klínu dotýká



E ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Ty se ptáš co mne trápí,

každý den a každou noc,

tiše volám o pomoc


Co je špatně a co správný

Jak najít v sobě sebe

přitom neztratit tebe


R: Evelíno Evelíno

jenom jednou

Evelíno Evelíno

buď tu semnou


Nejsme nebe

nebudem tu napořád

jako stromy jednou padnem


Strach a láska, tvoří vodopád

a naše srdce

stejně jednou schladnou


Evelíno Evelíno

jenom jednou

Evelíno Evelíno

buď tu semnou



M ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


Máš všechny barvy světa,

co vidím, co mám rád.

Zníš, jako nejkrásnější tón,

co umím, co umím hrát.


Mám všechny barvy světa,

co vidíš, co ráda máš.

Zním jako nejkrásnější tón,

co umím, co už nehledáš.


Jsme širé moře,

když bouře bouří,

jako pšna, se v tobě rozpustím.

Jsme širé stepi,

co je oheň souží,

není mraků jejichž déšť nás uhasí.


A perly jsou tóny,

co smysl mi dají.

A perly jsou láska,

až dech se nám tají.

⬇